Noční hřbitov
Tiše kráčím, nedutám
světla hlásí, zajdi k nám,
důvod je ke shledání
husí kůži nahání...
Dnes a možná zítra snad
prvý, druhý listopad,
scházíme se opět, zas
než přijde zima, silný mráz...
Zapálíme lampičku,
zůstaneme chviličku,
přineseme kytičku,
zatlačíme slzičku...
Pokecáme jako vždy,
jsou zde různé osudy.
Někdo umřel velmi mlád,
někdo měl jen padesát...
Vzpomínky se vzduchem vznáší
jsou zde cizí, známí, naši.
Slzy tečou rychle k zemi,
utíráte je, perutěmi...
Tak pa, známí, mámo, táto,
vždy jsem byla vaše zlato,
pá můj skoro jako bráško,
ty máš pořád u mne áčko...
Spěte sladce, mám vás ráda,
jenom srdce moje strádá...
Vím, že jednou, jednou jistě
budou hrát mi, kostelní písně...
* plamínky pro ty
kteří nám schází
navždycky zůstanou
v srdíčku s námi.
**
Hezky jsi zavzpominala o dušičkách Martinko.*
01.11.2025 22:44:21 | jenommarie