nikým nerušena

 
cítila potřebu
to udělat

něco
v sobě přijmout

a taky
dostat cosi ze sebe

a protože
byla stydlivá
koupila si
všechna místa v kupé…

když se vlak
dal do pohybu
stoupla si k oknu

chvíli čekala

možná i váhala

a pak
pozvolna
začala si rozepínat blůzku…

s každým knoflíčkem
s každým otočením se
jestli někdo nejde
dostávalo se jí toho
co postrádala…

za oknem
míhal se svět

proti té
ubíhající scenérii venku
osvobozovala se někde uvnitř…

vystavila svá ňadra
krajině

městům

lidem

byla to zase ona…