Pátého listopadu, bude úplněk.
Už se to blíží, rychlejc než bys řek.
Rek vyje a už neštěká, já držím hladovku,
jen Marta, ta se uvzteká, až nenajde svou bábovku.
Ta zmizela, hnedka za šera...no, moc dobrá nebyla.
A to mi další slíbila! Moje milá, tak se snažíš.
Rendlík dáváš na plotnu.
Řízek nikdy neusmažíš...a já Ti slíbil Paříž!
Ráno moudřejší večera...a že držím slovo svoje,
až vstaneš, Ty lásko moje...
nebudeš už hubatá, bábovku vem čert.
Včera přišla výplata...
Jsem gentleman, co na Tvá přání dbá...
však budeš koukat, Martičko, ty dorty máš tam dva :-)