Elegie o rozlitém víně

Uvařil jsem večeři,
nalil skleničku vína,
omylem do ní udeřil,
teď hadr, abych ždímal.

Láhev je prázdná.No do hajzlu!
Já neměl druhou ve špajzu.

Pamatujte na to, přátelé drazí...
vždycky kupte dvě!
Pak Vás ztráta té první, neporazí.

Piju vodu z kohoutku a smutno je mi.
Ráno vezmu aktovku a zamířím do Penny.

Koupím rovnou čtyři,
můj plán je všechny scĥovat,
tohle se už nikdy nesmí opakovat.

Připíjím sklenicí vody,
dejte si na mě dneska skleničku...
s myšlenkou, co jsem prožil
a chybějící položkou na mém meníčku.

Děkuji Vám za projevenou lítost,
dnes nesu bolest ve svém srdíčku.
Ach Bože, jak rád bych si dal,tu mojí skleničku.