báseň bez nápadu

báseň bez nápadu

vítr se odráží 
v korunách stromů 
a myšlenkách prázdných 
jídelních stolů 

a vytváří echo 
plačících bytostí 
jenž přišly si stěžovat 
s notnou lítostí 

přišly si stěžovat 
na prázdno světa 
jenž nudný zdá se 
jak holá věta 

jak báseň bez teček 
krátká a nahá 
s absencí zápletek 
oběti a vraha 

jenž zavraždí ticho 
obalené nudou 
podzimních večerů 
s mlčící hudbou 

vítr se odráží 
a zase se setmí 
v unaveném kraji 
kde myslet se nesmí 

....

ale myslet je vesmír...