Marné čekání

Když na nástupišti čekáš zbytečně,
poslední rychlík ujel už věčností,
co na to říct? Že neseš to statečně?
Ta slova zavání zbytečností.

A po perónu prochází se strach a čekání,
ztělesněno do podoby včel,
dobře víš, nikdo ti už nebrání,
aby jsi sebral se a odkráčel.

Propadlý lístek už nikdo neproplatí,
tuhle ztrátu naúčtuj osudu,
snad přece funguje, že zmýlená neplatí,
možná, že smát se ti nebudu...