Padám,ale neulehám

Padám, ale neulehám

Padám, ale neulehám,

zvedám se z popela

svých vlastních chyb a zrad, šípů, které bolely,

a zpráv, které jsou nezkutečné a únavné,

a přesto stále klepou

na vrátka pravdy, co

halí všechno do šedé

mlhoviny mého bití.

A přesto chci jít na začátek

toho všeho

a říct znovu:

skoč do víru

a změň začátek toho neskutečného bití.

Ne, stejně uděláš všechno,

tak jak předtím –

protože jsem to pořád já.