Ta láska měla křídla roztřepená,
tu píseň zpíval někdo falešně.
Dívka byla věncem z kvítí ozdobená
a náušnice vyměnila za třešně.
Čekala v zahradě pod starou jabloní,
sny ve stínu smělé si spřádala.
Tu jedna z větví k ní se nakloní
a z očí jí ta její přání hádala.
Ta láska měla křídla rozedraná,
a vítr z nich pírka rozevlál.
Dívka s věncem stála uplakaná
a stará třešeň opodál.
Kdokoli, kdo náušnice vymění za třešně, je mi velmi milý.
Tahle báseň je tklivá, dnes mi pasuje do nálady:-)*
19.11.2025 18:43:32 | cappuccinogirl
Ano, slečna nebyla marnivá a to zklamání si nezasloužila, ale nemohl jsem jinak. Kdyby se dočkala, byla by ta báseň totéž, jako sádrový trpaslík v zahradě. Že máš podobnou náladu - to bude počasím. Díky za komentář. :-))
19.11.2025 19:07:58 | Kan
úžasná je už první sloka! *** mivala jsem oblíbenou starou rozložitou třešeň - v Rudlicích - blízko posedu a tam čekávala na srnky... :-))***
16.11.2025 03:39:45 | Iva Husárková
To mě těší. Věřím, že každý má své oblíbené místo kam se rád vrací. Děkuji za komentář. :-))
16.11.2025 10:43:00 | Kan