Anotace: Vtipná a lehce sebeironická báseň o lásce k jídlu, vínu a radosti ze života - i když žaludek občas protestuje.
Nemusím hrachovku,
neposlouchám dechovku.
Fandím máslu, nesnáším salsu,
raději Gorenje než Antonína.
Místo piva dám si krapet vína.
Pečený, než smažený, dušený?
Raději uzený.
Sýrové tyčinky, olivy, nektarinky,
Milku mléčnou, bez oříšku —
všechno mi to skončí v bříšku.
Šunka dubová a kousek chleba,
trocha prasárny — taky třeba.
Však běda, já to tušila,
na WC jsem dnes skončila.
Zítra budu pít jen vodu,
vale dám všem jídlům, chodům.
Jezte střídmě, lidi, tady je bídně,
žaludek křičí: „Dost už, klidně!“
Nejsem žádný Psavec,
je tu chladno, v srdci tanec.
Nemám Mkinku, však vína znalec,
zahřeju se v hale —
a duši hravé nedám vale,
vždyť smích a verše jsou má gale.
Bakchus se na tě v koutě zlobí a chladnička roní chladné slzy. Nálada na dietě uraženě kamsi odešla a nepřijde tak brzy. :-)
10.11.2025 13:46:36 | šerý
Neboj se, Bakchu, sklenka se zas zvedne,
a led v srdci zvolna roztaje.
Jen chvíli ticho vládne všedně,
než múza vínem zaplaje :-)
10.11.2025 22:14:46 | Winnie
Daj si kuracie nugetky, tie by som chcela!...na ně jsme v básni zapomněla :-D
10.11.2025 02:11:21 | Winnie