čepel

čepel

 

 

 

 

        Nechám tě projít, to je mé přijímání

        - svatost se rodí z těla, dotekem

        co taví naplňuje

        po okraj zapálených hranic

        v ostatky srdce a rytmu nechám tě

        projít světlem a něhou, žárem...

        ještě dýcháš.

 

 

 

 

       

         Nicola Davison Reed

 

 

 

 

 

 

 

Autor Sonador, 12.11.2025
Přečteno 210x
Tipy 42

Poslední tipující: Paulín, Jarunka, Akrij8, jort1, Iva Husárková, Marťas9, emmi, IronDodo, Sid, vrbák, ...
ikonkaKomentáře (6)
ikonkaKomentujících (6)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
líbí

Bez dechu někdy hledí i láska v úžasu svého žáru. Krása, milá Son

17.11.2025 01:05:42   Akrij8

líbí

Líbí..

13.11.2025 13:55:42   Sid

líbí

Myslím, že málokdo dnes ví, že dotyk tělem na duši a těle člověka, kterého miluješ, je prostě posvátný ("svatost se rodí z těla, dotekem/ co taví naplňuje...").

Možná můj komentář nemá takovou cenu kvůli mé citové vazbě, ale LÍBÍ se mi to opravdu hodně a jsem tu už po několikáté. Souzním, je to zcela soulladné*

13.11.2025 13:17:05   vrbák

líbí

To je tedy zakrojení. Cítím ten kov.

13.11.2025 09:20:36   Jan Kacíř

líbí

Působivá, moc hezky se čte.

12.11.2025 20:29:08   PIPSQUEAK

líbí

Krása

12.11.2025 20:06:10   mkinka

© 2004 - 2026 liter.cz v1.9 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel