Když světlo vyhasne
Když světlo vyhasne
Anotace: Ne ze slabosti, ale z cesty, kterou jsem prošla. Pro všechny, kdo teď hledají dech.
Když světlo vyhasne
Když světlo vyhasne
a ticho tě objímá,
kam jít, když každá cesta
vede jen hlouběji do pekla,
tam, kde není světlo, jen stín,
oblaka zahalená tmou,
nejistota, která tě mučí,
pálí na duši.
Ruka, která tu duši svírá
a nechce pustit,
abych se mohla nadechnout,
nechce mě pustit ze svých spárů,
chce tu duši celou,
chce mě celičkou.
Komentáře (6)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk
I když se na čas ocitneme v hlubokém tichu a tmě, je stále mnoho světel a světýlek kolem nás, ba i v nás... jen je nutné rozhlédnout se... :-)
13.11.2025 18:33:56 | Helen Mum
A vidět ta světla, tu naději —
to ráno, kdy už víš, co bolelo,
a cítíš, že už nebolí.
Že tma skončila.
13.11.2025 18:42:18 | Červenovlaska
Chce to odvahu, je zde volba, buď tu ruku pustím nebo se s ní nechám stáhnout dolů (pokud už je jasné, že není v mé moci ji k sobě nahoru přitáhnout). Nejtěžší je právě rozpoznat, kdy už ji opravdu tzv. s čistým svědomím mohu upustit, abych zvládla toto mé rozhodnutí přijmout. Z vlastní zkušenosti vím, že to trvá.
13.11.2025 09:32:58 | Vivien
Přesně víme že je to těžký boj ale který se může vyhrát.nikdo to prosím nevzdávej tě.
13.11.2025 09:39:23 | Červenovlaska