Chvíle před hrobem

černé jsou ozvěny jmen

vrytých do žuly

utichl večerní zvon

ty čekáš kdy dobolí

co na dně srdcí

ukryto v temnu bdí

vzpomínka drásavá

jak oko sokolí

to které přesně ví

kolik je strachu v tmách

a jizev zdrsnělých

bezbranný před hrobem

v ponožkách děravých