ŠEPTEJ

Šeptej jemně do hvězdné noci,
lehounce jak hedvábná deka,
do temna zlehounka se vleka,
tvá slůvka plynou do bezmoci.

Pohlcena mocí hvězdného ticha,
balzámem do plné blaženosti,
prosáta šeptem do nitra kosti,
jediným okamžikem být zticha.