Když dva

se milují
a nemohou
spolu být.

Strach v povzdálí
místo citů zní.

Slzy na prahu
bez blamáži.

Touha v propasti
bez fází.

Ne mělo být ano
a každého promarněného rána
je o něco tmavší stěna
samoty bez návratů
a výčitek svědomí
i melancholických výpadů.

Mělo tak být...
Láska je jako sníh.
Co říci víc?

Možná něco nebo nic.
Pohádky řídnou a nemají štít.