Ve stříbrných kapkách

Ve stříbrných kapkách šampaňských vín,
i pravda se promění v hluboký stín,
a na rtech, těch smyslných představ bran,
jako prach tiše usedám,
jen s hlasy svých černých vran.

Stíny lamp bičují temné ulice,
jsou zakleté v čase deštivých nocí bez konce,
motýlím křídlem utiším křik tvých ran
zborcený vinou bez dechu usedám
a muka těch obrazů
do rakví zatloukám.