Když krása stárne,
okraje ztrácí
v oblých konturách.
Obrysy mnohotvárné,
znavené prací:
z příštího strach.
Mladá krása nepochopí
ztracený čas,
holedbá se.
Jednou jistě vstoupí,
přes délku řas:
s omluvou v hlase.
Příliš mnoho motýlů
zdobí svět,
aspoň zdá se.
Je mnoho rozdílů,
na pohled
rozpozná se ?
Jakou píseň zpívá
holubice sivá
večer při stmívání ?
Je to věčná krása,
jako věčná spása,
jak zpovědní lhaní.
Oněmnělá a úchvatná
v okamžicích vzniku.
Některá se nemění,
některá s věkem
víc lahodí oku.
Nebo srdci..
to je jistota.
Krása nás zaplní pocitem
který v nás
radostně zaplesá*
Jako jsou v modři nebesa
Jako jsou očím nevidené.
Vnímání krásna změní čas.
I krásu kolem sebe.
23.11.2025 11:47:11 | jenommarie
Hezky jsi to napsala. :-))
23.11.2025 12:46:49 | Kan