v rámu prokřehlé krajiny utichnul ptačí zpěv
na odkrvené pokožce jen zamrzlé stopy
kdysi něžných doteků
žilami pulzuje strach, touha, hněv
do notové osnovy prostříháš pomlku
a včerejšky zítřků
krmné řeči porcované do okorání
nachystané zaplnit vyhládlé žaludky labutí
když z písní jen řev
když nerozeznáš ticho od hluku
když v šumění řeky hlubinné naříkání
na hladině třpyt

Krása
24.11.2025 11:50:20 | mkinka
.....z něj pít a pít a pít......Světlo ukládat do zásobníků něhy.....pak ji sít a sít a sít...
....na třpytem obdařené břehy.....Ji./úsměv/....jsou mi blízké Tvé melancholické linky
Narrjenko...
22.11.2025 20:12:29 | jitoush
Ty jsi, drahá, opět uhodila hřebíček na hlavičku... Já se (trubka) zapomněla podívat do světelného zásobníku něhy. No a teď už všechno dává smysl :)) Jsi úžasná * Díky
23.11.2025 00:55:38 | narra peregrini
....Usmívám se Narro milá....a krapet protestuji,rozhodně nejsi "trubka"/úsměv/.....a též mě baví Tvá invence při focení.....vždy za Tvojí fotkou vnímám něco víc,než jen zachycení onoho momentu......někde to brnkne a začne se odvíjet příběh......Ji.
23.11.2025 19:22:39 | jitoush
rychle jsem to tipl, abych byl první,
potom si to teprve přečtu..
ale jako sázkař a už načtený Tvé tvorby, jsem si jistý, že budu zas potěšen*
22.11.2025 14:44:31 | J's ..
jéje, no tak mi pak hlavně dej vědět, zda jsi svůj tip neprohrál :D
22.11.2025 15:06:32 | narra peregrini