Nedělní odpoledne, nechat se přenést v čase
tajemná ložnice v duchu hesla spoustevníka
ach děkuji, ráda si dám šálek horkého čaje
toužíce po aktech milostného výtržníka
a nedbaje, že dostaví se morální připomínka.
Nenechal jste mě sedět s nohama zkříženýma
nemusel zhasínat svíčky ani petrolejové lampy
sama pak neklečela jsem s rukama sepjatýma
polibky, duše a tiché výkřiky hodiny jsme kradli
a krásy vašich zlatých pokladů žárem hasly.
Dotek nebe mezi stehny a kapky mezi ňadry
prosila hvězdy, ať září tu noc o něco déle
ty však skryly se s výsměchem mezi mračny
a skončila ona kouzelná listopadová neděle.
Byla jak najít poklad, který vám ale jiný sebere.
Ale jen neříkej, báseňko. Že sis neuloupla z nebe alespoň hvězdičku. I to nebe je, jak zdá se nám, jen z pidi hvězdiček. Poskládejme...
26.11.2025 12:01:27 | šerý