Samá voda.

Tak, jako můra za světlem,
i ty sám jdi za svým snem,
jen pozor dej, ať se nespálíš.
Vždy je v tom kus tvého života,
světýlka, co statečně blikotá,
ať předčasně je nezhasíš.

Ze svých snů tu radu mám
a pokaždé, když usínám,
čekám, že ten hlas se vrátí.
Někdy mívám dveře zavřené,
rolety v oknech stažené;
a hlas ? možná, že se ztratí.

Dá se věřit naléhavým snům,
těm zmateným příběhům,
nebo je to věčná škoda ?
Na to se ptám sebe sám,
a odpovědí - spousty mám:
jenže všechny - samá voda.