Don Chichot

Don Chichot

mrazivé pohledy do teplých očí 
patřících člověku 
v rámci denního zlozvyku 
vídáme denně 

a trochu víc šedivě se vesmír točí 
na našem dvorečku 
podivných tvorečků 
lidského plémě 

snad chce to víc úsměvů 
a trochu radosti 
ze všedních malostí 
které štěstím se lesknou 

a dost bylo sázek a dostihů 
za falešnou nadějí 
že se zlatem snadněji 
ti podkovy nirvanou břesknou 

v těch hromadách pozlátek 
s lacinou duší 
nejvíc nám sluší 
ve tváři chichot 

a když vrátím se nazpátek 
k větrným mlýnům 
a ke všem těm splýnům -
já nejsem don Quijot...