Mrtví ptáci
Přiletí vánek, pohladí tvář,
pak políbí vlasy;
zavzpomínat
zatoužil snad
na staré, dobré časy,
kdy směl jak uragán,
do všech světových stran,
s vichřicí se líbat…
Dnes v zákoutích měst,
zbývá se plaše dívat
na dlažbu slepých cest,
kde zbytky mrtvých ptáků,
jež padli z výšin mraků,
když o okenní rám vaz srazili si
asi,
pro všechny na světě… poztrácené krásy…