Květ růže
Květ růže
Květ růže v zahradě temna,
stojí tiše, jemně stená.
Rudé barvy, téměř černý,
stojí sám, všemi opuštěný.
Deštěm smáčený,
stojí smutný,
před domem hrůz,
mučení a strašných lůz.
Cítí dotek nože,
cítí jak ho řeže,
je mu zima, cítí chlad,
smrt mu dala šach mat.
Na zem padl mrtvý,
bez lítosti uřízlý.
Vrah ho poté sebral,
a své dívce dal.
Komentáře (1)
Komentujících (1)
Doporučit
Tisk
Tož nazdar....takže, ta atmosféra je dost temná,jo celkem můj styl kdysi.Dýchá to trochu tak nějak gotikou a taky nějak tak tím, že je vše v prdeli, no ono je, svět tam celkem už je;) ale popsal jsi to trochu i poeticky což jde. Na mě ovšem dost krvavě :D nůž,vrah,hrůzy...moc najednou, všeho to zahltí pak text. Za mě tam chybí trocha rafinovanosti víš nebo lepší kadence, prostě aby to šlapalo.Rytmus za mě teda nic moc, čti si to po sobě,pak je to jako jezdit na kole co má prázdnou duši;) V obraznosti tam je to napůl,jde ti vyseknout jednoduchý obraz, ale slabina ouvej, ty některý metafory jsou až moc přímočarý, všechno vyhrkneš rovnou, víc originality , tohle by napsal každej gotickej teenager po dvou panácích rumu;) jinak psaní zdar
11.12.2025 20:25:26 | darkzero