(Sur)reální vánoční čas

Jsou Vánoce

                   jsou Vánoce

                                      jsou Vánoce

Ale ve snu perlorodky

větrný mlýn

kope si svůj hrob

a Don Quijote de la Mancha

směje se mu

ze stožáru žluté ponorky

zahalený do brokátu

sametu

nebo záclony

co vyrůstala

v bavlněných polích

s meruňkami

asfaltem

a stydlivými hrabaty

Řeky prýští přes Himálaje

zvedají se

letí

vznáší se v korouhvi

a skrz neštěstí mnoha žen

vyplňují další zdráhavý atom

na cestě za břečťanem

v nesmyslně dlouhém vlasu

během nahého léta

jež se skrylo

za tělo pavouka

v náčrtech

a běsnění mořské pěny

Poté přišly hvězdy

a smály se

nížinám do vějířů

a katastrofy

plnili žádoucí dýně

mokrou kapradí

mokrým všehomírem

aby se skryl

poslední pták

v děsivém hromobití Luny

a křičel

že sluneční tep ovládá

              jen on

Je pozdě

Vánoce jsou blíž

perlorodka pláče

Vánoce jsou níž

smolař je konipáskem

Vánoce jsou skrýš

svět se dusí ponížením

Vánoce jsou spíž

hlava doutná hloubkou jezer

Vánoce jsou výš

kolem vzduchu letí zatmění

Vánoce

           jsou

                  Vánoce