Jak zlomená větev...

Stojí,
jako zlomená větev se kývá.
Stojí,
tak, jako vyhaslý krb se dívá.
Stojí
a nemá čím by zaplatil
za těch, hezkých, pár chvil,
za tu podívanou.
Stojí,
ale jen kousek stranou,
jakoby z ostychu:
bojí se bojí života bez hříchu.

Být svatým, na to nemá dost sil,
s takovým životem, aby zápasil.

Dál stojí
a, jako zlomená větev se kývá.