ŠUSEM

Svištím si to šusem z kopce
na fungl nové kolobce.
Přes výmoly, podél zídky
přikrčený za řídítky.
Nevím co je strach a bázeň
adrenalin je má lázeň.
Rychlejší jsem než li střela
rozpálený, až do běla.

Svištím si to dolů šusem
hlavu chráněnou ešusem.
Kalhoty vycpané vatou
nebrzdím, tak leda patou.
Za mnou jen ohnivá čára
od koleček létá škvára.
Strmým srázem letím dolů
po cestě plné hrbolů.

Šusem si to dolů svištím
jako blázen při tom pištím.
V očích smrt a srdce v gatích
stůjte při mě všichni svatí.
Letím střemhlav přímo z vršku
hlavní je nehodit držku.
A tak zkouším nezešílet
než dojedu svého cíle.

Šusem si to svištím z kopce
cestou dolů míjím chodce .
Přes šutry a přes kořeny
a už ryju držkou v zemi.
Do cíle se z vrchu koulím
samý šrám a samou bouli.
Rozbitou mám celou hubu
domů kulhám bez dvou zubů. ;-)