UZEL

V uzel se zamotá, co se hrdlem ven dralo.
S hořkostí vrací se, ač kdysi sladce chutnalo.
V pocit se promění vzpomínka ztuhlá,
Dá poznat lapání po dechu u dna.

Zlomený láme a raněný bodá.
Zaprodaný tápe, co více prodá.
Lapený lapeným nikdy klíč nedá.
Ztracený cestu ven pečlivě schová.

Kdo je kým pro koho a Kdo nikým se stane.
Nikdo nikdy a nikoho pro nic nedopadne.

V zemi, kde siluet horda se rojí,
dobré zůstává potichu, zbytek v rachotu zbrojí.
V zemi, kde vše co jest, sotva se zhojí,
hlas utichá v chaosu..chaos celý svět pojí.