Proč je spánek pro mě tou nejlepší částí dne, když necítím nic? Když bych si měl život užívat, místo abych ho jen trpěl. Proč, když začnu něco cítit, se dostavuje pouze smutek nebo vztek?
Proč se těším na smrt, když mě tam nic nečeká? Přitom mám tady věci. Mám rodinu, přátele, a místa, kam se mohu vrátit. Přesto se cítím jako vesmírný cestovatel, který putuje pustým vesmírem.
Co všechno by mi život mohl přinést? Jak bych mohl zlepšit svůj pohled na svět? Zdá se mi, že život nemá smysl a každý si ho musí najít nebo vytvořit. Vidím krásy života jako barvy na paletě, ale nedokážu je smíchat do obrazu.
Slyším symfonii lesů, ale její melodie se mnou vůbec nerezonují. Co bych mohl udělat, abych se začal cítit lépe?