Stojím na útesu
V rozbouřeném moři
Daleko od pomoci
Uzavřená ve sklenici
Do které blesky buší
Divoce a bez přestání.
Jako silné vlny
Na útesy narážejíc
Jsem pomíjivá
Jako první zimní vločka
Na rozehřáté dlani.
Jsem prchlivá
Jako vteřiny jež ubíhají.
Klaním se před silou blesků
Nadechuji se naposledy.
Ve sklenici pusto je
A vzduch už není.
Když náhle přijde osvobození
A život vyprchá bez prodlení.