Vstát pro tebe

Rytířem chtěl bych být,
tak statečný, abych se nebál nic říct.
Učencem bych toužil se stát,
dát jméno kráse, ač hrozí mi pád.

Jen jak postavit se mám,
abych nemusel se bát,
jen bych chtěl vstát a říci:
Se skrývat přestaň, když nemáš co dát.

Meč by rytíř tasil, učenec by bádat se vydal,
proč jen já jediný strach nechám, aby vyhrál?
vzchopit se mám, abych nebyl sám,
draka porazit, či do neznáma se dát mám?

Už se nebudu bát říct, co cítím já,
slyším slova, co zní jako pád.
Bolestivá tak, že srdce puká,
co počít si mám, když tu stojím jen já.

I když bolest je velká jak tříhlavý drak,
nesmím se vzdát, jinak vyhraje strach.
Proto musím znovu vstát,
jen pro někoho, kdo stojí za můj pád.