Jak sám voják v poli
kradí se rozhlížím a mám strach.
Vlní se ve mně a dlaněmi protéká,
jak čas mého života.
Nenajdeš stín ve kterém zmizíš:
světlo života padá na tvou tvář.
...zase se porvali u hřbitova,
prý kvůli místu s vyhlídkou.
...barbaři !
A já - jak voják v poli - stojím sám.
Má to svoji výpovědní hodnotu. Já jsem zaznamenal i poetickou patinu, zajímavé ... ST**
30.12.2025 22:27:58 | Pablo Kral
Jsem pacifistou a ani v zástupné obraznosti vojáky vůbec rád nemám. Ale tohle si napsal opravdu výtečně*
30.12.2025 13:37:42 | šerý
Já bych taky byl rád, kdyby nebyla armáda zapotřebí, ale zamidnrákovaných úchylů na klíčových postech je stále dost na to, aby těch armád zapotřebí bylo. Jsem rád, že se ti báseň líbí a děkuji za komentář. :-))
30.12.2025 13:45:30 | Kan