Jak voják...

Jak voják...

Jak sám voják v poli
kradí se rozhlížím a mám strach.
Vlní se ve mně a dlaněmi protéká,
jak čas mého života.

Nenajdeš stín ve kterém zmizíš:
světlo života padá na tvou tvář.

...zase se porvali u hřbitova,
prý kvůli místu s vyhlídkou.
...barbaři !

A já - jak voják v poli - stojím sám.

Autor Kan, 30.12.2025
ikonkaKomentáře (6)
ikonkaKomentujících (4)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

31.12.2025 03:28:52   Iva Husárková

dávám Ti ST - z důvodu časového zámku slovně - děkuji! :-))***

líbí

31.12.2025 11:10:50   Kan

Já taky děkuji za komentář. :-))

líbí

30.12.2025 22:27:58   Pablo Kral

Má to svoji výpovědní hodnotu. Já jsem zaznamenal i poetickou patinu, zajímavé ... ST**

líbí

30.12.2025 23:01:29   Kan

To mě velmi těší. Děkuji za komentář. :-))

líbí

30.12.2025 13:37:42   šerý

Jsem pacifistou a ani v zástupné obraznosti vojáky vůbec rád nemám. Ale tohle si napsal opravdu výtečně*

líbí

30.12.2025 13:45:30   Kan

Já bych taky byl rád, kdyby nebyla armáda zapotřebí, ale zamidnrákovaných úchylů na klíčových postech je stále dost na to, aby těch armád zapotřebí bylo. Jsem rád, že se ti báseň líbí a děkuji za komentář. :-))

líbí
© 2004 - 2026 liter.cz v2.5.6 ⋅ Facebook ⋅ Threads ⋅ X ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel