Malá lednová naděje

Zima je vlezlá

zalezlý jsem

čekám na jaro

je teprve leden

v archaickém období

lyžoval jsem

Snad letos po sjezdovce

s kámoši si sjedem.

 

Snad skončí tvou společností

můj zimní spánek

a poctím běžky

ve víru radovánek.

Mám další splín

dnes nevyběhl jsem ven

Na rtuť jsem se podíval

řek si za kamna vlezem.

 

A to je dosti v dáli březen

do té doby jenom bály, cimbály

Brusle v opilosti mázlí medem

Nepředvedu ti piruetku,

protože v nich šmajdám jako dement.

 

Chci spíše zahálku než deprese

ospalostí neskládám lament.

Už jen proto, že malinko veselý jsem.

Není to ledem ani sněhem, ale posunem

posunem nitra.

Nový rok začíná, mírně plápolá tenká svíčka

Je to světlo naděje, na dobrodružství jsem připraven

začne na skelně třpytivé pokrývce

za jemného prohřátí žlutavým teplem.

Konečně se necítím být zanedbatelným odpadem

věřím, že tentokrát nebudu Vyšší Mocí dopaden.