Tajemná zákoutí
v mém městě skrytá,
kde stíny, jak kohouti
z nichž peří lítá,
se mění.
Ta místa upadla v zapomnění.
Pár lístků trávy tady,
pár lístků trávy tam.
Stíny ji trápí hlady
a já, nikam se neschovám,
kdyby, snad, zapršelo.
V prastarých uličkách
na kraji města,
příběhy prošly ve všech podobách:
tajemná cesta - překročí práh:
...a nebe? - nebe potemnělo.
každý duch místa - tím jsem si jistá
dokáže s prostředím udělat divy
nelze ho nahmátnout, však pocitem je živý
22.01.2026 12:04:58 šuměnka
Je to jako s jídlem, kdy máš pocit, že je dobré, ale něco tomu chybí. Tak na takovém místě máš podobný pocit, ale s tím, že tam něco nadbývá. :-))
22.01.2026 12:09:34 Kan
Stará místa mají své osobité kouzlo. Povedené.
13.01.2026 20:27:07 irutiroM
Taky si to myslím, a, když se podaří, i starý příběh se zjeví. Díky za komentář. :-))
13.01.2026 22:22:53 Kan
Krapet zasmušilá, ale určitě mě zaujala.
13.01.2026 18:34:24 PIPSQUEAK
Chtěl jsem zachytit atmosféru starých a málo frekventovaných míst starého města. Díky za komentář. :-))
13.01.2026 19:56:24 Kan
...každá tvoje je dobrá...klidně bych tuhle nahlas zarecitoval...;-) a to recitaci nesnáším...krásně totiž plyne, vlastním rytmem a rýmem...
13.01.2026 15:37:47 Marten
Ono zarecitovat, třeba svou vlastní, báseň není jednoduché. Jedno je napsat ji a druhé ji zarecitovat. To bych se ji musel naučit zpaměti a pak hledat vyjádření. To je umění, které bych se musel, teprve, učit. Jsem rád, že se ti báseň líbí a děkuji za komentář. :-))
13.01.2026 18:20:10 Kan
Zatra, tahle je vážně dobrá - ta báseň se ti povedla! Zřejmě hodně silný inspiro:-)*
13.01.2026 14:52:19 cappuccinogirl
To máš tak, právě čtu román z období středověku, který se odehrává ve staré Praze, a tak, snad proto. :-))
13.01.2026 15:26:28 Kan
tudy na to - asi začnu číst středověký romány:-)*
13.01.2026 16:23:37 cappuccinogirl
Klidně začni, tím rozhodně nic nepokazíš a možná nasaješ tu správnou atmosféru. :-))
13.01.2026 18:12:37 Kan