sněhy jsou bílé

19.01.2026 21:05:36   Sonador

jejda Narri... to je tak krásný! děkuju! ...a nejen tobě... padám únavou, tak zatím aspoň takto:)*

03.03.2026 13:44:27   Sonador

vzpomněla jsem si na tebe přičtení tohoto, mohlo by se ti to líbit;)

"V tradičním světě naopak příroda nebyla myšlena, nýbrž prožívána, jako by byla jedním velkým posvátným oživeným tělem,"
Moderní přírodní vědy nahromadily obrovské množství exaktních zákonů popisujících různé „jevy“ (elektřinu, teplo, světlo, atd.), které se před námi kaleidoskopicky skládají zcela zbavené jakéhokoliv duchovního významu. Tyto jevy jsou spolu svázány výlučně matematickými vztahy.
V tradičním světě naopak příroda nebyla myšlena, nýbrž prožívána, jako by byla jedním velkým posvátným oživeným tělem, „viditelným vyjádřením neviditelného“. Poznání přírody vycházelo z inspirací, intuicí a vizí. Předávalo se „zasvěcením“, stejně jako jiná živoucí „mystéria“.
Mýtus není žádná nahodilá ani fantastická představa. Povstává z nutného procesu, v němž tytéž síly, jež tvarují vnější věci, působí i na tvárnou schopnost imaginace oproštěnou od smyslovosti, aby se zdramatizovaly v obrazy a postavy, jež se pak vplétají do tapisérie smyslové zkušenosti a obdařují ji „smyslem“.
Tím nejpodstatnějším, o co usilujeme, je probuzení onoho jiného starého modu rozumění a jednání skrze skutečnou proměnu vědomí. Pak slovy prosvitne světlo a určité symboly probudí naši vnitřní vnímavost. Teprve pak můžeme proniknout k novým vyšším úrovním lidské existence.
Duchovní ustrojení člověka „tradiční civilizace“ bylo takové, že každý fyzický vjem pro něj měl zároveň duševní složku, která tento vjem „oživovala“, dodávala nahému obrazu význam a zároveň zvláštní silný emoční podtón.
Tak mohla být stará „fyzika“ zároveň teologií i transcendentní psychologií – její inspirace prýštily z nadsmyslového světa, od univerzálních metafyzických podstat, i když jejím předmětem a zdrojem fyzických vjemů byla hmota. Přírodní věda byla důslednou duchovní vědou a mnohoznačnost jejích symbolů odrážela různé aspekty jediného poznání.
J. Evola – Hermetická tradice