Prohlížím

Malé vzpomínky
i pohledy keramických andělů.

Připadám si,
že nehmotné mluví.

Jsem blázen.
Kdo ví?

Věci přeci mají paměť.
Nebo ne?

I prach v nedohlednu šumí.
A já je zamrzlé
i tluče sílu z knihy.