pocit zadýchal čajem z heřmánku,
myslím na tebe, když se nudím,
hlavu ztrácím v malém polštářku,
všichni mi cpou rady,
kdykoliv se vzbudím.
bolest vsákla se pod povrch říkanky,
horečka úzkostí trýzní mě zas,
zima barví si šediny důkladně,
obejmi mé tělo, nedávej mi čas.
slýchávám zakrátko, jak se ti žije,
v tom domečku z karet, dřeva a pár slibů.
doufám, že stará se o tebe pořádně,
působíš příjemně,
dáváš víc klidu...
03.02.2026 17:36:07 Jiří I.Zahradník
Tohle se mi dost líbí
a stálo by za to,
ještě na tom trochu zapracovat.
Vybrousit jako diamant ;)
23.01.2026 13:48:29 Anamor
Wow, tleskám, krásně napsané :-)
Mám pocit, že tam je i něco mezi řádky ;-)