Lampa

Zbytky sněhu,
když leden v rozpuku.
Studené ruce
a svetr téměř nalepený.

Dívám se do dálky...

Ještě žijeme my?

Otázky...


Vlak uhání do meziprostoru
a já šlapu cestou
další zašlou kapitolu.

Tento měsíc jsem nepřijela.
Zůstalo to u slibů.


Dívám se na lampu
a stydnu.
Čtu společné řádky.
Pořád jsem v lednu.

Svítíš?

Smím?

Oči blednou
a okolí pojídá sníh.

Minulost...
Mlčím, ty víš.