Večerní inspirace
Večerní inspirace
Anotace: Četl jsem si večer Fausta a zase mě to inspirovalo k malému dílku. Nemůže se rovnat ale snad stojí za přečtení.
Zmrzlé je zřídlo slov a veršů.
Jen krkavců hejno v zimním kraji.
Létavše kol sotva zakrákají,
Když tužka dře hrotem bílý papír.
Tuha se leskne jak břitký rapír.
Jen krve se ve mě nedořežeš.
Ukaž mi tepče, co dnes svedeš.
Víš vlastně o čem budeš psát?
Nebo chceš s hejnem krákorat?
O lásce psal jsi stokrát pane.
Příroda byla ti dobrou múzou.
Často jsi psal v boji s čirou hrůzou.
Teď myšlenky obracíš dlouho v dlaních
Neteče vstříc pramen rozjímání
a přesto tu hle v půli noci předeš
Nit svého umu. Dej všanc co svedeš.
Snad zase ti poslouží vlastní chtění
do sloky slov smyslu zasvěcení.
Po sobě čteš s každým řádkem slov.
Nesedí nezní a proto znova
doufáš, že příště až ku stolu sedneš
skutečnou báseň dáš dohromady
Bez chyb a bez jediné vady.
Jen takovou co vlastně o ničem není
a přesto v ní rýmy lákají k snění
Poslechem pak budou okouzlení
i lidé co pro ně umění není.
Krkavci kdyby to uměli.
Křídly by mocně tleskali
Jsou to však boha pustí ptáci.
Odletí když se slunko vrací.
Křídly jen mávnou na srozumění,
že zlatého středu v tom řemeslu není.
Komentáře (3)
Komentujících (3)
Doporučit
Tisk25.01.2026 12:29:03 uživatel smazán
Úžasné na tom je to, jak autor sám sebe (bezděky) analyzuje, viz:
"...doufáš, že příště až ku stolu sedneš
skutečnou báseň dáš dohromady
Bez chyb a bez jediné vady.
Jen takovou co vlastně o ničem není
a přesto v ní rýmy lákají k snění
Poslechem pak budou okouzlení..."
Ano, tím je vystiženo vše (a nejen u tohoto autora!)... Ony jsou to skutečně jen plky o ničem, což autor, jak vidno, v hloubi duše ví, ovšem na vědomé úrovni to zřejmě úplně nepřijímá; a to už jenom proto, že to takto servíruje svým "přátelům", kteří, jsouce na tom podobně jak on, přesvědčují jej "zuřivě" o jeho "velikosti".
Faust je o upsání se ďáblu, o zaprodání se v zájmu svých nejnižších snah a sobeckých cílů... Ano, autor tak činí, ovšem neví o tom.
25.01.2026 11:56:28 cappuccinogirl
Tvé řádky ke snění nelákají
zamyšlení však čtoucímu dají
krkavec kde se objeví
tam není to na úsměvy
básně duši scvrknou
když ti ptáci okem mrknou...
