Pomalu šlapu po chodníku.
Cítím vzduch od výfuků
a připadám si jako vyplašená kočka.
Tolik zvuků
v autentické realitě
ukradených snů.
Mlčím bez souzvuků
v cestě rozkladů.
Co je poezie?
Výkřik k možné rovnováze
v zóně zvratů.
Samota promítá
kus intimního biografu.
Propast i kurs výdechů.