BEZ ZÁPLETKY
BEZ ZÁPLETKY
dosáhnout vrcholu
prázdnoty
plnosti klidu
toto uvažování
mě občas nutí
setrvávat v nule
na začátku cesty
vnímat svět
jakoby to tady teď
bylo poprvé
teď jsem
nedívám se dopředu
musí každá scéna
posouvat děj dopředu?
možná jsou úlevné
vedlejší dějové linky
jsem bez zápletky
jen pár falešných stop
jen získat trochu času
...
Poslední tipující: Iva Husárková, šerý, narra peregrini, cappuccinogirl, enigman, Kan, Marten, karolinakarol, martinaV, Ž.l.u.ť.á.k., ...
Komentáře (10)
Komentujících (8)
Doporučit
Tisk
a v tom tichu, klidu, tam je moudrost a pokora... *** ráda jsem četla! :-))***
29.01.2026 02:06:42 | Iva Husárková
příprava
nástup
skvělej závěr
parádně jsi skočila tohle psavo-salto, Viv
a že jseš bez zápletky, nezapletla ses:-)
paráda, je moc fajn tě číst:-)*
28.01.2026 22:29:19 | cappuccinogirl
Už běžím, už brzdím, už jsem tu!
No jasně "že stojaté vody." Můžeš v ní stát i v holínkách a vrch mít v obnažených podmínkách.
Pletky a zápletky. Každy má to jinak. Jeden plete housky a druhý vánočky.
První sladkým úsměvům uždibuje kousky a druhý slabost má na kočky.
Mužeme mít ve skříni šaty na míru klidu a ticha. Ale ženy taky šaty do vesela s hlubokým dekotlem, pro vyklenuté mosty k lásky plným mužským pohledům.
Však ten lakomec život, jen tak potěšeních mnoho nerozdává. Životní šance jsou černobílé, jak v trysku stádo zeber. Krásný je den i noc. Tak ber či neber.
Člověk je jak na lochnesce. Jednou je plný energie a optimizmu. Podruhé zas ztrápen marnostmi. Je to jen pocit a cesta vede uprostřed. Jen se po ní vydat a brát si všeho co se nabízí. Třeba i toho, co jednou zahyne, ale pro současnou chvíli pro tebe roste.
No řekni Vivienko, když to přijmeš, jak je to prosté.
Pobyl jsem a už si za svými drobničkami odcházím. Nenechám životu ani drobek! Chci mít života zisk a nikoli mít promrhaný schodek.
Máš to zdatně napsané a i slunce na krásném fotu navždy nezapadá.
Však naslouchá milencům. "Máš mě rád a mám tě ráda."*
28.01.2026 19:55:24 | šerý
Beru tě za slovo Kájo. Ty přibrzdíš a já zrychlím, pak se vyladíme a dosáhneme vrcholu* Zapletem se ve dne v noci, s krédem životu i lásce, ku pomoci*
Jsi moje zlatečko, že se u mě vždycky zastavíš. Šak ty víš, že už z dálky tě vyhlížím a hned jak zavětřím, šaty do vesela :-) a že nemusím, hned do kostela.
28.01.2026 21:29:12 | Vivien
Pěkné to máš Vivi. Ráda jsem si přečetla.
Tak nějak to vnímám také a hlavně v lůně Matky přírody. Tam ty vjemy pomalu proudí až do dna Duše. Bez zápletky .-)
Přeji krásné dny a krásné vnímání všeho, co přináší do nitra klid a mír.
28.01.2026 11:21:04 | Jarunka
moc se mi líbí ten vodopád
dějové linky, stopy i čas..možná, snad? :)
28.01.2026 11:18:50 | šuměnka
Vlastně nevím šuměnko, když padá voda, zda je pak dole v hlubině stejná jako před "výpustkem", stupeň toku od pramene k ústí je však určitě (na rozdíl od stojaté vody) dobrodrůžo :-)
děkuju za stopu!
28.01.2026 13:57:05 | Vivien