Jedna žena

Porozumění.
Prostor bezpečna.
Zjistila, že život je cesta.
Bludná a nekonečně - konečná.

Uvědomila si svou smrtelnost, což poskytlo ji poznání.
A taky osvobození.
Během toho hledání.
Hledání lidského, jež bylo spoutané.
Nyní ví, nehledá.
Nadechuje se třpytu každodennosti.
Už nepachtí se do sytosti.
Momenty.
Tady a teď.
Smrtelnost jež připomíná, že jednoho rána se každý z nás nedožívá.
Jež probouzí vděčnost za každý paprsek.
Za každou kapku ranní rosy.
Za mráz třpytící se v noci.
Za galony vody, co z mraků padají.
Za všechny dny, co věk ji přidají.

Ta jedna žena.
Silná a moudrá je.
Žije tady.
Žije teď.
A poznává ten širý svět.

Podstatu svou, cestu duše.
Bez ohledu, na to.
Kdy zasáhne ji šíp ze smrti kuše