Přicházíš jako zlaté jablko
roub na těle houslových duší
co vibrují v hřídeli kolotoče
ty trempující obrázky nahoty
ve snech setřesených ze stromů ...
Probíjíš vůní kosmické smečky huskyů
a Eliášův oheň na špičce rampouchu
hřeje v komoře buddhova osrdečníku
jako ty svitky co láma hodil do povětří
aby pročistli oči těch, co vyletěli komínem
nikdy nekončícím stínem ...
Přístavní mola tají mačky na botě času
a hrozen útesových lián roní slivoně
zlatobýl léčí i lásku, rozechvělou trasu
a v srce vrostly mi pradávné plavuně ...
Zajímavý emoční obraz v básni, ta poslední sloka mne oslovuje nejvíc, moc se mi to líbí*
30.01.2026 20:23:34 | cappuccinogirl
Moc děkuji za pozitivní komentář. Vždycky mě potěší, když můj výtvor někdo nazve zajímavým. Dává mi to subjektivní smysl.
30.01.2026 20:45:27 | Pablo Kral
Zajímavé pojetí světa, líbí se mi.
30.01.2026 18:36:40 | PIPSQUEAK
Děkuji mnohokrát, mám radost, že je to "zajímavé pojetí světa". Přesně o to mi šlo.
30.01.2026 20:47:01 | Pablo Kral