ZTRACENÝ POLŠTÁŘ

lehounko plují bělounká pírka
modravě čistou jak z pramene
oblohou provoněnou květy

ozvěnou bují seschlé traviny
zlatavě znělé jak z ramene
staženou zbrojí v stepi

povětřím mísí se pachy s nimi
omamným odérem z nebe
zardělou zemí zplavenou

zemí krví potřísněnou z ran
oněmělou v širém poli,
sežehlou v svém polštáři

... a pírka ztrácí se v něm !