Projíždí vlak.
Jeden za druhým.
Prý rušná trať
míchá osudím.
Zvláštní vlny narušují prostor.
A spát?
To je alchymie.
Divná.
Bez ticha.
Kolej uvnitř dýchá.
Zem jako přelud
hází odstíny,
propustný obraz zimy.
Meluzína v hlavě
loví kapitoly.
Aha, jízdní řád
dělá čárky
a propast nemá krásné sny.
Rychlík krade sílu i hodiny.