Vidím tě na dně zpopelnění?
Planeš jasnou září úsvitu perel,
vzduch se tetelí unylým horkem
a kóma...
...temnota
v zapomnění ledového času
táhne do jícnu jako kotva
...pod skleněný příměr.
Mám chřípí plné pokušení...
druhá maska mi krutě spílá
za sebeobvinění...
Na bezvýchodném výpadu
(v zádech molocha noci)
čelně oslněním ku slepotě...
utíkám sám...
(před vlastním já)
...prozatím doufám,
než napočítám do devíti
a...
nevyhasne Slunce...
...tehdy si budem nejblíže…
(znovu zazáříš)
na dně zpopelnění...
Děkuji moc.:) Především je vše víře...o víře, že spatříme záblesk v objetí noci a půjdeme směle za ním...i za cenu slepoty.:)
22.04.2007 11:42:00 | Lavran
Lavran-Moc krasna ... lasdka je vecne a snad nejkrasnejsi tema metafory k lasce jsou nevycerpatelne,nadherne dilko.
22.04.2007 10:55:00 | carodejka
éééé - Nemám slov, prima, dnes jsem toho nažvanil tolik, žeby i ten moloch sevytratil...
22.04.2007 00:28:00 | Bíša