co shořelo
co shořelo
Co shořelo, vydalo vůni
a nedotklo se ran
vetklo se zlatem v koruny stromů
a rozneslo v pole křikem vran
co shořelo, jen jedenkrát
bylo, a jediný svatý nepoznán
tomu se srdce zaslíbilo, kdo vysvěcen
ohněm byl... ukován.
Komentáře (13)
Komentujících (9)
Doporučit
Tisk
... ať shořím v pekle... , ale ani tak bych tohle nedokázal... děkuji...
04.02.2026 01:13:31 bezhlavý jezdec
....Vyčnívá mezi poli,stíná hlomozné hlavy,hojí podprahy,co bolí,koně svobodné plaví....vyčnívá a neumdlévá......Ji.
03.02.2026 22:55:57 jitoush
To je prostě vrchol...
vrchol kam se běžný pisálek
nemůže vyškrábat.
Jedině, že by upsal svoji duši čertu.
Jé promiň Son
já se asi nechal unést ;)
03.02.2026 22:27:21 Jiří I.Zahradník
a já ji chtěla zahodit... moc děkuju, Jiří, hezky ses unesl:) a mně udělal radost...*
03.02.2026 23:10:56 Sonador
Tak, a teď budu na těch svých potulkách stát u každého křížku a jen tak koukat. Ne že bych to doteď nedělala, ale navíc si u toho budu ještě recitovat Sonador :-) Co mi to Kati děláš ..
Moc se mi to líbí, má to přesah, skoro až do věčnosti. Úžasný text Son, s dovolením, ukládám si.
03.02.2026 20:45:25 Vivien
ono se to píše z nějaých zvláštních míst... a přišla mi divná, skoro jsem ji sem nedala, a teď jsem ráda, že ano... vděčnost tam nahoru myslím vystihuje mé pocity nejvíc... děkuju, Viv!*
03.02.2026 23:13:52 Sonador
Návštěvnost
