I mě to bolí...

I mě to bolí...

Občas si dnes vyjdu do ulic,
ze všech stran zlo čekajíc.
Přichází dobro, zlo a nic.

Víc nic.

Trojice, ta odvěká a jedna určitě přijde,
tam, kde to člověk nečeká.

Raději tomu jdeš napříč.

Kde se dříve lidé klidně procházeli
a kde dříve, možná zrála lidská duše.
Dnes, rozdělení mezi ty co nechtějí a chtějí.

Dnes přežití, nenávist, závist, nadutost nafouknuté duše.
Dnes je to poslední, co zajímá je - duše.
Dnes zde v kurzu jen drogy, tráva a jiná mrava,
co bez otců a matek nepoznala a sama vyrůstala,
tím, že možno zaniknouti Selská sláva?

Nejsou zde brambory ani len,
pouze zábava a zapomnění na to, co přinese další den.
Mizí zásady a nebo sady i chmelnice a co více?

Lidská duše.

Místo nich hospody a bary.
Což k umrtvení dobrých duší přispívá nejvíce...

Ubývají lidé dobří a pravdu vidící,
což systémům jejich pravdy je a bylo vždy přející.

Není vidět člověka hlas,
je spíše slyšet opilců ďas.

Dnes člověk si přeje nejvíce
hlavně dotace a provize?
A v klidu spát ve své ulitě.

Těm lidem je naše krajina cizí.
Úcta ke kráse ve slovu u nich mizí.

A co se nabízí? 1938/2028/2038?

Buď každý dobrý čin ve světě "odměněn"..?
?.. a nebo zapomenut..