Denně svoji ženě …

Denně říkám svoji ženě
ve verších jazykem lásky
které skládám na koleně
že není jiné plavovlásky.

Že není jiné plavovlásky
pro kterou bych básně psal.
A to myslím bez nadsázky
není důvod proč bych lhal.
————
Denně dělám svoji ženě
černou kávu na snídani
se smetanou přirozeně
hned po ranním milování.

Hned po ranním milování
dáváme si spolu kávu.
Pouze já a moje paní
oděna v Evině hávu.
————
Denně dávám svoji ženě
políbení jen co vstane
dělám to už vyloženě
přes dvacet let jejdamane.

Přes dvacet let jejdamane
ráno svojí ženu líbám.
U nás je to už tak dané
a já se tomu nevyhýbám.
————
Denně píšu svoji ženě
prstem verše na zrcadlo
že ji mám rád přirozeně
do klína mi štěstí spadlo.

Do klína mi štěstí spadlo
no a proto víceméně.
V koupelně nad umyvadlo
píšu básně svoji ženě.
————