Střípky ledu za víčky
Hladinu jezerní do stínů večerních
zamyká šedivý led.
To voda se mísí s posměškem krysím
i popelem vzpomínek
a vichr ledový rád by ti řek´
-hned-
že ten, jenž z osiky visí,
tam, kde krkavci krouží;
možná, že touží
po jeho očích,
už pochopil, jak země se točí
a jaký je svět…
Volavka zamrzlá v tůni
vyhlíží jarní vůni
i šupinek zářivý blesk.
Na obzoru však jenom stesk
a… led
06.02.2026 15:24:12 karolinakarol
Nic hřejivého na obzoru, žádná záchrana před ledem a dokonale vykreslený chlad.
06.02.2026 08:00:44 šuměnka
wow, mně to teda sedlo a klišé mi jsou fuk
klišé je i slunce na obloze a přesto je skvoucí den co den v přízni luk :))*
je to BOŽÍ!!
06.02.2026 13:49:12 bezhlavý jezdec
... asi ano, co se toho slunce týká, ale je pravda, že by se s tím vším mělo v poezii nakládat jako se šafránem... děkuji mnohokrát
06.02.2026 04:28:49 Matahaja
Trošku básnických klišé, úplně mi to rytmicky ani obsahově nesedlo. Trochu moc chtěně tragické. Jen názor a zdravím.
06.02.2026 00:38:02 uživatel smazán
Pěkné dílko.