Co nese se v brku těla,
trhlo, plyne proti tahu,
vřavy hučí, teplo šílí,
pot stoupá, ruší vadu.
Mokrá šplhá vzhůru sama,
černou tahá, trestá, bije,
v jekotu test, cestování,
krev nad uličkami vyje.
Gravitace ztrácí slovo,
vzdychá, funí, běduje si,
nitky tkají tělo v plátno,
přitažlivost vláry křísí.
Poutníci se sbližují,
po drahách temné pistácie,
polibky už následují,
z venku ruka ruku myje.
Povzdech, náraz, temná délka,
řeky tečou jako slza,
kapiláry proplouvají,
arbitrary, volná znělka.
08.02.2026 22:33:12 uživatel smazán
tento text je dost těžký na čtení, tím drhne rytmus. Já tu abstraktnost přežiju .) někdo třeba ne... ale zadrhávám se na těch podivných souslovích a někdy na slabých rýmech. Jinak hloubkovou kvalitu to má, o tom není sporu... Chce to jemný pilník a dopilovat to :)