Co nese se v brku těla,
trhlo, plyne proti tahu,
vřavy hučí, teplo šílí,
pot stoupá, ruší vadu.
Mokrá šplhá vzhůru sama,
černou tahá, trestá, bije,
v jekotu test, cestování,
krev nad uličkami vyje.
Gravitace ztrácí slovo,
vzdychá, funí, běduje si,
nitky tkají tělo v plátno,
přitažlivost vláry křísí.
Poutníci se sbližují,
po drahách temné pistácie,
polibky už následují,
z venku ruka ruku myje.
Povzdech, náraz, temná délka,
řeky tečou jako slza,
kapiláry proplouvají,
arbitrary, volná znělka.
tento text je dost těžký na čtení, tím drhne rytmus. Já tu abstraktnost přežiju .) někdo třeba ne... ale zadrhávám se na těch podivných souslovích a někdy na slabých rýmech. Jinak hloubkovou kvalitu to má, o tom není sporu... Chce to jemný pilník a dopilovat to :)
08.02.2026 22:33:12 xMichael