Dřevoryt

Dřevoryt

Starý umělec dlouho mlčel.
Dny se tříštily o stůl,
noc se lepila na prsty
a myšlenky zůstávaly na mrtvém bodě.

Vzpomínal, jak kdysi věřil,
že krása přijde sama,
že stačí jen čekat
a tiše pokračovat v počítání hvězd.

Ale dny se lámaly.
Zakázky mizely, slova ztrácela váhu,
a svět mu šeptal jediné:
uteč.

Pak jedné noci vzal do ruky
svou nejostřejší čepel.
Ne kvůli dokonalosti,
jen aby už konečně něco vzniklo.

V dílně vonělo dřevo hlohu,
tvrdé, vzdorující, jako život,
který nechtěl být vyřezán.
Každým řezem bolela ruka i paměť.

Řez vedl bez přemýšlení.
Světlo a stín se začaly hádat,
linie se rodily samy,
a z dřeva vystoupila krajina.

Tichá Arcadia,
řeka bez proudu,
stromy bez větru,
a bytost na okraji lesa.

Napůl člověk, napůl Chiméra.

Když práci dokončil,
nevěděl, zda bdí.
Díval se dlouho,
a dřevoryt se díval zpět.

Vzal papír, dřevoryt
a lahvičku černého inkoustu
Na starém lisu
vytisknul první list.

Pak se prostor pohnul.
Černá se otevřela jako brána
a on vkročil dovnitř,
do svých černobílých snů.

Tráva tam šuměla jinak,
čas se nezastavoval, jen čekal.
Chiméra k němu přišla blíž
a měla jeho vlastní tvář.

„Tady nejsou chyby,“ řekla.
„Jen řezy, které vedou dál.“

Umělec se ohlédl,
ale dílna už byla pryč.
Zůstal jen obraz,
a cesta bez návratu.

Možná sen.
Možná nový začátek.
Možná místo, kde každé dílo končí
a začíná konečná.

Autor Tomcat, 08.02.2026
Přečteno 159x
Tipy 32
ikonkaKomentáře (11)
ikonkaKomentujících (11)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

11.02.2026 00:11:10   Marten

...moc dobře napsaný...příběh.

líbí

10.02.2026 14:06:52   RadoRoh

Uhrančivé. :-)

líbí

09.02.2026 21:31:21   šuměnka

mně se to MEGA líbí - to si musím zítra přečíst znovu
až budu fresh, dnes jsem už unavená

ale ty příměry a obraty jsou blízké a dávají tomu grády i pohub :))**

poklona

líbí

09.02.2026 10:46:08   cappuccinogirl

Pořád něco vzniká, svět je tvůrčí - toho co těší, bohužel i toho, co bolí...
Každý krok něco uzavře, aby moh otevřít nové a chiméra, jak já ji chápu, je nekonečná výzva:-)*

líbí

08.02.2026 23:07:14   enigman

já bych se místo do dřeva přitisknul k ní...

líbí

08.02.2026 22:46:24   uživatel smazán

Na rozdíl od ostatních autotipujících a autokomentujících mě opravdu mrzí, že jsi začal používat AI. Tvé básně jsem měl rád právě proto, že byly tvoje. S chybami, ale živé. Tohle už tak nepůsobí.
U mě tímhle končí zájem o tvou tvorbu, nemá už co nabídnout :(

líbí

08.02.2026 22:25:24   šerý

Jako bych četl v pracích Enigmana. Téměř baladický příběh prodchnutý mystikou, která jako magická linka udržuje čtenářovo pozornost*

líbí

08.02.2026 22:15:27   mkinka

Jsem ráda že píšeš a zdravím.

líbí

08.02.2026 21:27:04   PIPSQUEAK

Pozoruhodná, čte se jedním dechem. Obdivuji řezbáře, to je úžasné.

líbí

08.02.2026 21:16:40   Kan

Tak nějak se osedlává múza. Velmi pěkný příběh. :-))

líbí

08.02.2026 21:10:15   jitoush

.....Tý jo......něčím uvnitř mě to dostalo a nepustilo......ráda jsem se vnořila do příběhu a skoro se ztratila.......líbí....Ji./úsměv/

líbí
© 2004 - 2026 liter.cz v2.5.5 ⋅ Facebook ⋅ Threads ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel